Karolina Kelly

Právní praktikantka

Už na základní škole jsem věděla, že bych jednou chtěla studovat práva, a tak jsem celou dobu šla za svým snem. Žádný jiný obor mě tolik nelákal a o to víc nadšená jsem nyní, když se můžu studiu práv věnovat naplno.
V rámci mého studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity mě zaujala lidská práva, kterým bych se ráda věnovala i v budoucnu. Mým zájmem dále je také rodinné právo, dědické právo a nová oblast GDPR.

Dosavadní pracovní zkušenosti

  • březen 2017 – současnost KUBEČKA & PROKOP s.r.o., advokátní kancelář
  • leden 2018 – současnost: AK JUDr. Markéta Vaňková

Your service title

Hranice mezi pozemky jakožto odvěký sousedský spor

20.12.2018 Novinky

Přijetí občanského zákoníku s sebou přineslo odstranění nedostatku předcházející soukromoprávní úpravy, kdy dle § 1028 OZ má v případě neznatelnosti či pochybnosti hranic pozemku každý soused právo domáhat se určení hranic podle poslední pokojné držby, event. dle slušného uvážení soudu. Ve světle nejnovější judikatury Nejvyššího soudu je nasnadě konstatovat, že se doktrína na výkladu a přístupu k řízením o určení sporné hranice mezi pozemky ujednotila. Je však třeba upozornit na nutnost důsledného posouzení „povahy“ spornosti hranice mezi pozemky, když se od tohoto posouzení odvíjí celková konstrukce žalobního podání, kdy se navrhovatel bude domáhat buď toho, aby soud potvrdil, že hranice mezi pozemky existuje nebo toho, aby soud hranici mezi pozemky stanovil.

V prvním případě bude žalobní podání určovací žalobou dle § 80 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, v druhém pak žalobou podle § 1028 OZ. Dále je důležité vymezit, jestli se jedná o subjektivní či objektivní spornost hranice.

O subjektivní spornost hranic se bude typicky jednat v případech staveb plotů nebo kdy je hranice mezi pozemky tvořena polní cestou, remízkem, lesními porosty, aj. Uvedené příklady bude tak provázet přesvědčení toho či onoho účastníka o tom, že na základě jím navrhovaných důkazů je zřejmé, kudy sporná hranice mezi pozemky vede.

Objektivně neurčitelná pak může být mezi pozemky hranice v případech, kdy jakékoliv vymezení v terénu chybí. To vše za situace, kdy jakákoliv pozemková evidence nebude umožňovat určení průběhu hranice. Řízení v těchto případech bude řízením na pomezí řízení sporného a nesporného. Protože nebude mít navrhovatel k dispozici konkrétní důkazy k doložení průběhu hranice, uvažuje ustanovení zákona určení hranice s odkazem na poslední pokojnou držbu pozemku a eventuálně dává soudu oprávnění určit hranici podle slušného uvážení. Slušné uvážení pak představuje neurčitý právní pojem, jehož obsah (resp. kritéria, jež bude třeba zvažovat) dotvoří teprve soudní praxe, kdy se soudy budou muset vypořádat s tím, jaké nároky na odůvodnění rozhodnutí klást. Je nutné si uvědomit, že rozhodnutí soudu založí nový právní (a faktický) stav, ke kterému se nedalo dospět na podkladě dokazování či dlouhotrvajícího užívání určité kvality.

Je tedy jasné, že prováděná argumentace bude muset dokázat dlouhodobou existenci konkrétního faktického stavu. Posouzení průběhu hranice mezi pozemky bude do značné míry i otázkou odbornou (vyžadující znalecké posouzení geodeta), kdy bude třeba zabývat se historickými exkurzy do vlastnických a užívacích vztahů, jejich knihovním a jiným zachycením.

Závěrem lze shrnout, že případy, kdy nebude hranice mezi pozemky objektivně zjistitelná, budou v praxi sporadické. Proto lze očekávat, že i nadále se v případech sporů o průběh hranic bude jednat o typická sporná řízení, kde bude úspěch jedné či druhé strany determinován uplatněnými skutkovými tvrzeními a předloženými důkazy, když v případě řízení dle § 1028 OZ se o typické sporné řízení nejedná – sporné ve smyslu odlišné zde mohou být toliko tvrzení stran, když tyto není možné s ohledem na objektivní neexistenci hranice dále prokazovat či je vyvracet.

I se sousedskými spory Vám rádi poradíme, stačí se na nás obrátit.